Infolinka ( Po - Štv: 8 - 16hod
Pia: 8 - 15hod)

Chondroprotektiva (kloubní výživa) v kompletních krmivech pro ps

co jsou chondroprotektiva a jak fungují, jaký je metabolismus těchto látek v organismu a v neposlední řadě jakým způsobem jsou implementovány do kompletních krmných směsí se dozvíte v tomto článku.

Chondroprotektiva (kloubní výživa) v kompletních krmivech pro ps
admin hlavní admin hlavní Vo štvrtok 03.10. 2013
Chondroprotektiva (kloubní výživa) v kompletních krmivech pro psy

Mnozí výrobci kompletních krmných směsí pro psy deklarují použití chondroprotektiv (kloubní výživy) ve svých krmivech a staví tuto skutečnost jako bonus oproti konkurenčním krmivům. Jde opravdu o benefit, nebo se jedná pouze o komerční tah?

Primárně je třeba si uvědomit, co jsou chondroprotektiva a jak fungují, dále jaký je metabolismus těchto látek v organismu a v neposlední řadě jakým způsobem jsou implementovány do kompletních krmných směsí.

Chondroprotektivum lze definovat jako látku chránící kloubní chrupavku. Tento termím se začal v medicíně používat cca před čtyřiceti lety a následně se od něho, po provedení studií s tehdy dostupnými látkami, ustoupilo, protože chondroprotektivní účinek nebyl nikdy prokázán. Následně byla navržena nová terminologie a publikovány přesné definice a kritéria pro testování látek, tak, aby mohly být do jednotlivých kategorií zařazeny.
V současné době se tedy používá zkratek SYSADOA ( symptomatic slow acting drugs in osteoartrosis) – léky s pouze symptomatickým účinkem a DMOADs (disease modifying drugs of osteoartrosis) – léky s chorobu modifikujícím účinkem. 

Dále se budeme zabývat pouze preparáty  z kategorie SYSADOA mezi něž patří:

  • chondroitin sulfát
  • glukosamin sulfát nebo hydrochlorid
  • kyseliny hyaluronová
  • ASU (avocado/soybean unsanifiables)
  • výtažky z roslin Kadidlovník (Boswellia serrata), Harpagofyt ( Harpagophytum procumbens, Vrba (Salix alba), Kočičí dráp (Uncaria tomentosa), Rebarbora, Yucca shidigera

Ve veterinární medicíně se stěžejně používají první dvě výše jmenované látky, případně ještě s doplněním o |MSM (methylsulfonylmethan).

Chondroitin sufát (CS) je sulfatovaný glykosaminoglykan. V experimentálních studiích byl prokázán jeho výrazný tropismus pro kloubní chrupavku, redukce kolagenolytických procesů a schopnost potencovat syntézu proteoglykanů. Dále je prokázán protizánětlivý účinek. CS se poměrně rychle v organismu vstřebává, prokazatelně však ve velmi malých množstvích. Biologická dostupnost u všežravců dosahuje cca 10 %

Glukosamin (GS) je přirozeně se vyskytující aminosacharid a je jednín ze základních substrátů pro syntézu tzv. proteoglykanů buňkami chrupavky ( chondrocyty). Mimo tohoto působení má i vlastní protizánětlivé účinky a je dle studií provedených na experimentálních zvířatech schopen zpomalovat vývoj osteoartrózy. Klinicky patrné účinky GS nastupují po relativně dlouhé době ( v řádu týdnů), efekt ale přetrvává i po vysazení léčby. Z tohoto důvodu bylo doporučováno cyklické podávání této látky v horizontu 3-4 měsíců, po němž následovalo zhruba stejně dlouhé období bez GS. Nověji, na podkladě experimentálních studií, se prosazuje spíše dlouhodobé podávání, kdy byl pozorován i tzv. strukturu modifikující efekt.

MSM – organická sloučenina síry, která se mimo jiné podílí na tvorbě kostí a pojivových tkání, umožňuje tvorbu kolagenu a regeneraci chrupavky a výrazně tlumí zánětlivé procesy v kloubech, snižuje hladinu volných radikálů a tím omezuje degradaci kolagenu a proteoglykanů.

Obecně je farmakodynamika výše zmíněných látek velmi pomalá -  dlouho pronikají k cílovým tkáním (kloubní chrupavka), po proniknutí relativně dlouho v těchto tkáních přetrvávají.

Z výsledků jednotlivých studií vyplývá, že chondroproteprotektiva mají vliv na vývoj  a tlumení artrotických změn v kloubech spíše svým protizánětlivým a bolest tlumícím účinkem. Vliv na obnovu poškozených kloubních chrupavek nebyl jednoznačně prokázán. Bylo však prokázáno synergické působení GS + CS, kdy kombinace těchto dvou látek přináší jednoznačně lepší výsledky než samostatné použití každé z nich.

Nutno podotknout, že všechny výše zmiňované studie měly za cíl prokázat účinnost chondroprotektiv na lidskou populaci. Opírají se o in vitro testy na buněčných kulturách nebo chrupavkových explantátech, testování na experimentálních zvířecích modelech, jejichž metabolismus je srovnatelný s člověkem, tedy na všežravcích a na následných dlouhodobých klinických studiích. Mezi odbornou veřejností se nadále diskutuje zda vůbec je k dispozici  molekula s jednoznačně chondroprotektivními účinky, či existuje-li optimální metoda pro průkaz jejich účinnosti, či zda nechybí obojí.....

Ve veterinární medicíně, resp. dietologii masožravců mi není známa randomizovaná studie zabývající vlivem chondroprotektiv na prevenci a vývoj osteoartrózy, jejich farmakodymaniku a využitelnost. Většina klinických studií ve veterinární medicíně byla prováděna k průkazu toho či onoho komerčního preparátu s cílem proklamovat jeho účinnost a podpořit komerční úspěšnost. Testované skupiny zvířat byly málopočetné s možností statisticky významné odchylky, testy krátkodobé ( v řádech několika týdnů, maximálmě měsíců) a posouzení účinnosti bylo subjektivizováno odpověďmi majitelů zvířat na cíleně kladené otázky.

Trávicí trakt masožravců je nastavem na jiné mechanismy trávení, než je tomu u všežravců. Je daleko kratší a metabolické procesy probíhají rychleji. Masožravci mají zcela  jiné nároky na složení živinového spektra přijímané potravy a i chemismus trávení probíhá odlišně a s jínými nároky na enzymatické štěpení živin.  Z těchto faktů lze dovodit,  že využití chondroprotektiv  je ve výživě masožravců přinejmenším diskutabilní a je nutno dávkovat v jiných dávkách něž u všežravců a lidí. U dopělého člověka průměrné hmotnosti je doporučovaná denní dávka 800 mg CS a 1200 mg GS což odpovídá cca 10 mg CS/kg a 15 mg GS/kg a stěžejně se doporučuje podávání po jídle se zapitím dostatečným množstvím tekutiny. Předpokládá se, že adsorpce chondroprotektiv přes stěnu střevní je tak vyšší.  U masožravců, konkrétně u psů, je doporučené dávkování několikanásobně vyšší a liší se zdroj od zdroje. Nejčasteji se používá dávkovací schema 80 mg GS/kg a 20 mg CS/ kg.  

Hovoříme zde o výživě a nikoli terapii a to z toho důvodu, že všechna chondroprotektiva s vyjímkou kyseliny hyaluronové jsou klasifikována jako krmné doplňky, nikoli jako léčivé přípravky. To umožňuje výrobcům kompletních krmiv komerční využití chondroprotektiv.
Jakkoli je používání chondroprotektiv u masožravců diskutabilní, je implementace v kompletních krmvivech o to více rozporuplná. Většina výrobců deklarujících chondroprotektiva ve svých krmivech uvádí pouze obecné formulace o jejich obsahu, málokterý z nich pak delkaruje množství v měrné jednotce krmiva. Jsou – li obsahy uvedeny, může každý  jednoduše dovodit, že při standardní krmné dávce je množství organismem přijatých chondroprotektiv hluboce pod doporučenou denní dávkou. Při velmi malé vstřebatelnosti a využitelnosti lze  směle hovořit  pouze o psychologickém efektu deklarace chondroprotektiv na majitele zvířete.

 V dalším vyvstává otázka, jakým způsobem jsou chondroprotektiva do krmiva implementována? Při výrobním  procesu totiž dochází vlivem využití vysokých teplot a tlaku  k degradaci  chondroprotektiv, stěžejně GS a CS, snižuje se jejich biologická hodnota a využitelnost. Vyjímku v tomto směru tvoří rostlinné extrakty, případně části rostlin s popisovanými „ chondroprotektivními „ účinky. Nejstabilnější zůstává extrakt kořene severoamerické, stálezelené palmy Yucca shidigera, který se rovněž vyskytuje v mnoha komerčně vyráběných krmivech. Jeho přídavek je zdůvodňován především pozitivním vlivem na peristaltiku střevní a tzv. probiotickým účinkem. Chondroprotektivní účinek této rostliny, resp. některých jejích částí a extraktů z nich je opomíjen a mezi veřejností málo známý.

Otázek kolem chondroprotektiv ve výživě masožravců je velmi mnoho. Jejich užívání má v indikovaných případech jistě své opodstatnění a subjektivní zkušennosti jsou povětšinou dobré. Zároveň se stala jakýmsi standardem ve výživě rychle rostoucích velkých plemen psů. Z veterinárního hlediska je jednoznačně vhodnější použití konkrétního preparátu s přesně deklarovaným složením než se spoléhat na deklarace výrobců krmiv.

MVDr. Miloš Havelka

(použitá literatura na vyžádání u autora)

Podobné články

V porovnávači máte 0 produktov

Zobraziť porovnanie